ČLÁNKY

 

Vývojová psychologie mě na VŠ nijak zvlášť nebavila, pořád samá vývojová období, různá rozdělování, vyjmenovávání, pletlo se mi to. Vybavuji si ale větu jednoho přednášejícího: "Hlavně děti nechte spontánně si hrát, ušpinit se, nekupujte jim drahé oblečení a neokřikujte je pořád, že na to a tamto nemají sahat, aby se neušpinily." Tohle fakt s...

Minulý měsíc jsem měla poslední sezení s jednou ze svých klientek. Konzultace se schylovala ke konci a loučily jsme se. Klientka řekla: "Bude se mi stýskat!" Já spontánně odpověděla: "Mně taky!" Pak jsme se úlevně zasmály. Věděly jsme, že to zvládneme, a přece bylo loučení trochu těžké. Vlastně, kdy se v životě stane, že s někým navážete bezpečný...

Zaregistrovali jste, že někdy dáme dítěti určitou nálepku - např. je to lump -, a pomalu ho začneme jako lumpa opravdu vnímat? A že ono samo se tak také začne posuzovat a svým chováním se naší nálepce více a více přibližuje, až nakonec začne námi přiřknutou roli skutečně hrát? Pak se ocitáme v jakémsi začarovaném kruhu. Nevědomě dítěti bereme jeho...

Nošení dětí je staré jako lidstvo samo. Na nějakou dobu úplně odeznělo, ale v posledních letech se opět dostává do popředí zájmu. Stále více maminek zakusilo jeho nesporné výhody, avšak kolují o něm také různé fámy. Než jsem já sama začala nosit, snažila jsem se hledat informace, které se ale kolikrát rozcházely.

Delší dobu jsem se cítila unavená a věděla jsem, že mi nezbývá nic jiného, než se naučit relaxovat i s mým malým bdícím akčním horolezčetem. Já fakt nevím, jak to máte vy, ale my musíme být pořád venku. Doma se stejně moc odpočívat nedá; vždycky se tam najde něco, co je potřeba udělat, nepořádek se dělá mnohem rychleji než pořádek,...

Pokud budete dítě podporovat v jeho samostatnosti, nezříkáváte se tak rodičovských povinností a ani to není tak, že byste byly lenošné mámy. Znamená to, že dětem dáváte důvěru v jejich schopnosti a naplňujete jim důležitou dětskou potřebu:

Pokud se u vás doma stalo, že vašemu dítěti pod stromečkem chyběl nějaký dárek, a bylo z toho zklamané, nebuďte smutní. Určitě jste jako rodiče neselhali; naopak jste mu dost možná do života něco předali. 😉

Zaslechli jste někdy hovor maminek mezi sebou? Mluví hlavně o svých dětech, to je jasné; řeší, co už umí, jak v noci nespí, v čem je štvou, co nejí, jak rychle drandí na odrážedle, a mnoho dalšího.

Někdy to děláme snad všichni, fakt. Prostě to ujede, a už mudrujeme, radíme a myslíme si, že tím pomáháme. Zkuste si však někdy přehrát v hlavě, co vám třeba kamarádka právě řekla. Zaznělo tam: poraď mi? Co s tím mám dělat? Jak to máš ty? Pomoz mi? Nebo jen říkala, že je unavená po předchozí noci, protože její dceři rostou...